Nářadí

Co o nářadí říká wikipedie:

Nářadí je pojem, který obvykle označuje sadu nástrojů nějaké řemeslné profese nebo jiné úzce specializované manuální činnosti (například pro kovoobráběcí práce

či práce ve stavebnictví). Sadám nástrojů pro jiné neřemeslné profese a jiné specializované lidské činnosti se obvykle říká náčiní (kupř.tělocvičné náčiní, rybářské náčiní apod.).

    * Poznámka: pojmy nářadí, náčiní a nástroj však v běžné neodborné hovorové mluvě velmi často navzájem splývají - ostatně obdobně je tomu tak i s pojmy nástroj, stroj a přístroj (kupř. tělocvičné nářadi i tělocvičné náčiní).

Kladivo nebo také kladívko, je mechanický ruční nástroj, který umožňuje předat rázem kinetickou energii nějakému jinému tělesu. Je používáno k deformacím jiných těles či předmětů kupř. vyklepáváním či rozklepáváním. Používá se ale i pro dělení předmětů t.j. pro jejich rozbíjení na více částí. Kladivo samozřejmě může sloužit i jako speciální ruční zbraň. Jedno z nejběžnějších použití je zatloukání spojovacích součástek (hřebík), kde slouží k vzájemnému spojování dvou různých částí. Pro spojování dvou či více předmětů navzájem pomocí kladiva se používají spojovací součásti (kupř. hřeby, hřebíky, nýty, cvoky, kramle a další spojovací prvky - používá se kupř. v tesařství, truhlářství, zednictví, kovářství, zámečnictví, čalounictví, brašnářství a v mnoha dalších řemeslech). Kladivo lze samozřejmě použít i pro rozpojování navzájem spojených částí. Speciální kladiva se používají pro poklep, tedy pro výrobu cíleného hluku (třeba aukční kladívko), kladivo v tomto speciálním případě působí ve funkci paličky.

Šroubovák je nástroj, určený k otáčení šroubů, v jejichž hlavě je drážka, nebo speciálně tvarovaný otvor. Skládá se z rukojeti, v níž je zasazena kovová tyč (čepel). Tvarovaný konec tyče (břit) zapadá do tvarované drážky nebo otvoru v hlavě šroubu. Rukojeť je tvarovaná pro uchopení do dlaně. U hodinářských šroubováků je rukojeť tvarována pro sevření mezi prsty, kdy ukazovák tlačí přes volně otočnou destičku šroubovák do záběru. Rukojeť bývá z plastu, může mít protiskluzovou úpravu. Elektrikářské šroubováky jsou izolované až ke konci čepele, aby nemohlo dojít k dotyku s částí pod napětím. Zámečnické šroubováky mívají kovovou část protaženou skrz rukojeť. To umožňuje i lehké údery kladivem. Některé šroubováky mají na čepeli šestihranné osazení pro uchopení maticovým klíčem a zvětšení záběrného momentu.

Smeták je běžný domácí nástroj, jenž má podobnou funkci jako koště. Slouží k zametání nečistot z vodorovných hladkých ploch, prováděných nejčastěji v interiérech budov. Na rozdíl od koštěte ale smetáky bývají uzpůsobeny pro úklid plochy mokrou cestou, tedy lze jimi podlahu vytírat respektive utřít, oproti klasickému koštěti bývají celkově měkčí a k uklízenému povrchu mechanicky šetrnější.

Běžný smeták je vlastně velký vodorovný kartáč, větší dřevěný nebo plastový vodorovný nosník o délce 30 až 60 centimetrů opatřený chlupy nebo umělými plastovými vlákny nasazenými na tyči o délce 150 až 160 centimetrů, která tvoří rukojeť (násadu) nástroje. Mokré vytírání pomocí běžného smetáku se provádí obvykle pomocí namočeného hadru omotaného okolo kartáče.

Vrták je nástroj, určený k vrtání otvorů do různých materiálů. Obvykle má tvar dvojité spirály, která je na jednom konci ukončena břitem a na druhém konci přechází do upínací stopky, nebo může být vrták oboustranný. Může být používán buď jako samostatný nástroj (například nebozez), nebo je uchycen do většího stroje - vrtačky. Vrtáky jsou vyráběny téměř výhradně z oceli, jejíž vlastnosti jsou voleny podle vrtaného materiálu.